Období: rok 2012

Dnes se mi zdá, že nemohu přijímat všechno, protože mne všechno neosloví. Dostávají se ke mně zajímavé informace. Jsme pány tvorstva, jak se často nazýváme, nebo ještě pořád nic nevíme a hledáme odpovědi na otázky, kdo jsme, co tady hledáme a kam dál směřujeme? číst dál

Byla jsem a jsem dost skeptická vůči různým nadpřirozeným věcem nebo událostem. číst dál

Nemohla jsem spát, tak jsem se na mobilu podívala na mailové správy, nebo jsem spíše vymazala vše, co přišlo a napadlo mne, že se podívám taky na svůj blog. Četla jsem si některé své články a občas se mi stalo, že jsem se přeťukla a dostala jinam. Opět jsem přes google našla své stránky a objevila jsem tohle: číst dál

Nevím odkud začít... číst dál

V pondělí 16.července jsme se vypravili na dovolenou opět do Brtve, části Lázní Bělohrad.   Na chalupě jsme nemohli najít klíče, tak jsme šli k sousedce Janě. Trochu jsme si popovídali. Dala nám višně a půjčila deštník, protože se rozpršelo.  Jirka zatopil. Zapnuli jsme si na chvíli televizor, ustlali a odpočívali.   Večer jsme se podívali na film Blade runners - o robotech – říkali jim repliky. číst dál

Co všechno se děje člověku, který se otevírá světu a nenechává na sobě utajený ani chloupek? číst dál

Malá Maya si získává popularitu. číst dál

Don Miguel Angel Ruiz se stal známým knihou Čtyři dohody. číst dál

Píši články ještě do blogu v Lidových novinách. Psala jsem článek o Království nebeském: číst dál

Plní se naše přání? Já už vím, že ano. číst dál

Přemýšlím už nad tím, že nebudu psát. číst dál

Já jsem se z Nymburského deníku dozvěděla, že Základní škola Na Valech je pojmenovaná podle Václava Havla. Hm, musela jsem se to dozvědět z novin. Naše Eva se tomu divila. Dala mi další informace. Již 23.prosince to rozhodlo zastupitelstvo v Poděbradech. číst dál

V listopadu k nám přivezli kocourka Maxe. Přidali k němu přepravku s jídlem-granulkami a kapsičkami a písečkem, Šup, Maxi, zvykej si! Všechno by bylo v pořádku, kdybychom byli spolu v klidu bez návštěv. My jsme však právě čekali "návštěvu". Nedávno jsme se přistěhovali a z Ikey nám měli přivézt postel. Proč o tom píšu jako o problému? Musela jsem jít otevřít dveře od baráku. Bála jsem se, aby Max při otvírání dveří bytu nevyběhl na chodbu. Schovával se za molitany, které nám prozatím sloužily za postele. Doslova jsem ho odtamtud vyrvala a vzala jsem si ho na ruce. Stěhováci přivezli postele a odvezli s sebou staré molitany. Jediným problémem bylo, vlastně to byl jenom můj problém, že mne Max podrápal na krku, když se bránil. číst dál